Komedie? A Akta X? Dobrá, proč ne. Humorem se obvykle pokoušíme zvládnout bolestivé, chaotické a nepříjemné situace a navíc již od pilotního dílu tady byl vždy úzký prostor pro perfektně suchý a ironický humor prostupující celým tímto, vesměs vážným, seriálem. S humorem právě tak suchým a ironickým jako pokaždé předtím, tentokrát však postaveným do centra dění. Podvod nakonec zabodoval. Přesto ale tato epizoda zůstává svým příběhem lásky a ztráty, odhaleným příjezdem upjatých a strojených agentů FBI Muldera a Scullyové do městečka obývaného kočovnickou cirkusáckou společností Dr. Tupce, ukotvena v rovině smutku a nezapře typické kořeny seriálu Akta X.

Scénárista Darin Morgan a producent a zároveň režisér Kim Manners, dva noví členové natáčecího štábu jsou právě ti, jež jsou odpovědni za tuhle zvláštní hodinu šílenství, ačkoli část odpovědnosti nese na svých bedrech také Morganův starší bratr, bývalý scénárista a výkonný producent seriálu, Glen Morgan. „Ten nápad přišel od Glena, ‚Hele, napiš taky něco o cirkusáckých zrůdách,‘“ přehrává zrození myšlenky Darin, jenž si v tu chvíli sedl a několikrát přehrál videokazetu s vystoupením Cirkusu Jima Rose, kterou dostal od bratra spolu s nápadem.

Morganův debut v Aktech X se krátce předtím neodehrál na poli scénáristickém, nýbrž hereckém, to když si v epizodě Hostitel zahrál památnou kanálovou příšeru. Své částečné zásluhy má také na příběhu následující epizody Krev. Ovšem jeho předešlé úspěchy jsou spíše ojedinělé. Dostal vedlejší roli v seriálech The Commish a 21 Jump Street - “Nebyl jsem vůbec dobrý,“ žertuje k tomu. Vzít nakonec práci v seriálu tolik temném, jako jsou Akta X, bylo pro něho samotného velké dilema, protože on sám sebe považuje za scénáristu především komediálního typu: „Prostě vůbec nevím jak psát ne-komedie.“

K vytvoření postav, které by mohl Jim Rose a členové jeho společnosti v epizodě představovat, pročetl Morgan tuny papírů o historii kočovných společností a cirkusových zrůd. V té době, ponořen do svého scénáře, zjistil, že přes všechnu svou snahu píše příběh v humorném tónu. „Vůbec jsem se nesnažil být přehnaně směšný,“ dodává k tomu Morgan, „a nechtěli po mě, abych napsal komediální díl. Prostě jsem jenom psal příběh, který měl být dost strašidelný a dost podivný na to, aby zapadl do mytologie seriálu. No a řekl jsem si, pokud taky jeho humor bude dost dobrý, mohli by to nechat proklouznout celý. A to je to, co oni udělali. Prostě řekli, ‚OK, půjdeme do toho.‘“

Výkonný producent Chris Carter byl připraven porvat se o tento díl na nezbytných jednáních, byl připraven se trochu vyblbnout. „Cítil jsem, že s čtyřicátou čtvrtou epizodou jsme už měli právo na to dát si pauzu a že lidé by si také rádi oddechli od neustálého napětí a temné paranoi.“ Vysvětluje Carter. „A navíc ten příběh vůbec nebyl vzdálen Aktům X, třebaže tón byl dosti odlišný. Už jsme si to rozdali s mnohem horšími věcmi.“

Chris Carter tvrdí, že celé studio bylo z Podvodu dost na nervy, ale rozhodně nejvíce nervózní byl režisér Kim Manners. Toho se totiž poté, co zjistil, že bude točit „první komedii Akta X“, zmocnil panický záchvat. V době, kdy už bylo natáčení v plném proudu, stále ještě vůbec netušil, jestli to bude fungovat nebo ne. „Je to teprve druhý díl, který jsem kdy režíroval, a Chris Carter chce zrovna teď hledat pro Akta X nové možnosti! Jenomže já jsem ten chlápek, co přiveze pacienta na operační sál, bude na něm provádět neověřenou operaci a bude sledovat, jestli mu tluče srdce ve chvíli, kdy opouští chirurgii. No, a ono tlouklo. Ale vážně, říkám, byl jsem celou dobu vyděšenej k smrti. Natáčím pro televizi už šestnáct roků a tohle bylo poprvé od mého prvního seriálu, který jsem kdy natáčel, co jsem byl na mou duši do slova a do písmene vystrašenej.“

První režisérský počin Kima Mannerse v Aktech X přišel toho roku již o něco dříve, to když ho Glen Morgan a James Wong, s nimiž Kim pracoval už na 21 Jump Street, přibrali k režírování finální scény pro epizodu Die Hand Die Verletzt. Tenhle díl v sobě nese chvíle nadsazovaného humoru hraného tak nenuceně, jak je to jen možné. A Kimův přístup k Podvodu byl úplně stejný. „Cítil jsem, že scénář sám o sobě je velice zábavný a že jestli to natočím přímo a nechám tu zábavu jenom ‚prokapávat‘ celým příběhem, bude to nakonec upřímně zábavný. Snažil jsem se proto vyvarovat laciným a obvyklým vtipům a držet to celé hodně daleko od přílišné obhroublosti. A byl to vážně boj. Myšlenka totiž byla taková - raději nebudeme říkat ‚Hele lidi, tohle je komedie Akta X.‘ Co jsem chtěl říct bylo asi ‚Jsou to Akta X a tohle je trochu víc zábavná epizoda, takže se tím dobře bavte.‘“

Jedna ze scén, které plně ilustrují Morganovu zásadu nesoudit knihu podle jejího obalu, se odehrává v muzeu kuriozit. A je to vážně nádherná sekvence vycházející z rukou autorské dvojice Kima Mannerse a kameramana Johna Bartleyeho, oba totiž divákovi dovolují jenom letmý pohled na znetvořenou ruku a tvář kurátora muzea, navíc pak jenom z nejasného úhlu a prostřednictvím odrazu v zrcadle. Morgan tu scénu napsal několika způsoby, tenhle se z nich nakonec ukázal jako velice účinný. „Vůbec jsem neměl tušení, kolik času na to bude (umělecký maskér) Toby Lindala mít. Byla to jenom ta jedna scéna, a tak jsem nechtěl dělat nic, co by bylo makeupově hodně složitý. Doufal jsem, že když to nakonec nemá být vidět tak čistě a ostře, nemusí být kurátorova maska pro natáčení tak detailní. Jenomže, jak se ukázalo, Toby odvedl velice detailní práci, takže jsme nakonec ukázali mnohem víc, než jsem si představoval, že by bylo možný.“ Morgan také nechtěl „urazit lidi mimo, co by nebyli tak otevření. Nechtěl jsem, aby se lidi báli na to dívat. Jenže na druhou stranu, muselo se to natočit s lidmi, co mají určité tělesné deformace. Skutečnost je taková, že se v takových případech chcete podívat, ale nechcete to vidět - a už vůbec nechcete být viděni, že se díváte.“

Tahle myšlenka také později inspirovala scénu, kde se Gillian Andersonová coby Dana Scullyová a Vincent Schiavelli, jenž ztvárnil Lanyho, muže s parazitickým nebo chcete-li nevyvinutým dvojčetem připojeným ke svému tělu, potkají velmi brzo z rána u dveří maringotky. Oba mají nedbale zavázaný župan a ať chtějí nebo nechtějí, jeden po druhém v určitých intimních místech pokukují. „Lidé pozorují tělesné proporce druhých bez toho, že by se tvářili, jako že se právě dívají,“ vysvětluje Morgan. „Každý muž, který uvidí Scullyovou v narychlo obléknutém, nezavázaném županu, se letmo podívá, ale bude se tvářit, jako že se vůbec nedívá, kam nemá. A já věřím, že úplně stejné je to s tělesnými deformacemi. Nechcete vyjeveně civět a přesto vás to neskutečně přitahuje. A tak jsem tu scénu postavil na těchto tendencích.“

Někteří internetoví fanoušci seriálu Akta X Morganovu laskavou parodii nakonec rozpitvávali mnohem víc, než si kdy Morgan myslel. Ačkoli měl v úmyslu dopřát sobě i divákům výstižné narážky, nereagoval ve skutečnosti na žádné dřívější skutečnosti spojené s nezbytnými virtuálními diskusemi kolem seriálu. Například v jedné scéně padá Mulder na fakírovu hřebíkovou postel a obavy své partnerky vzápětí komentuje tím, že je to rozhodně lepší než matrace. Fanoušci si mysleli, že jde o cílený vtip na nedávnou internetovou konferenci s Chrisem Carterem, kdy na otázku ohledně Mulderova lože Chris tvrdil, že Mulder spí prostě na matracích. Morgan, jehož první zkušenost s virtuální diskusí byl jeden ohromný svazek dotazů a výstupů k Podvodu, k tomu všem těm akťáckým šílencům napsal: „Byl to zkrátka jenom odkaz na matrace jako takové, nic jiného. Vůbec totiž nemám tušení, že se už někdo někde ptal na to, na čem Mulder spí!“