„Je to příliš jasné,“ chtělo by se říct, „vlády všech světových mocností se proti nám, obyčejným obyvatelům této planety, spikly a budou zatajovat veškeré stopy po přistání mimozemské civilizace. A že je jich nebylo zrovna málo!“ Ostatně každý rok je i u nás pozorovaných mnoho objektů zvaných UFO. Nelze to popřít, ostatně i samotní astronomové se svým vědeckým pohledem to nezapřou, a navíc máme demokracii bez cenzury. Jenže by neškodilo si uvědomit, co tento termín vlastně znamená. UFO je veleznámá zkratka, do češtiny přeložitelná jako neidentifikovatelný létající objekt. Co z toho plyne? Zhruba tolik, že žádný člověk už z principu nemohl spatřit ufona. A kdyby jste trvali na svém, cynicky vám odvětím, že to nebyl UFON, ale IFON. (Pro méně chápavé jedince: v okamžiku, kdy rozpoznáte, že jde o mimozemskou entitu, už ji prostě z definice identifikujete, což odpovídá písmenu I namísto původního U).

Zdá se mi však, že i přes změnu názvosloví pro existenci mimozemšťanů svědčí jen tuny filmového materiálu fantaziemilovných tvůrců Hollywoodu. Amerika je navíc zemí, která má jednoznačně svá špecifíka . Právě v průběhu posledních, řekněme, třiceti až čtyřiceti let žije přízrakem svědectví tzv. E.T. unesených osob. Jenom mi připadá podivné, že tento jev ponejvíce zasahuje USA. Snad že by to bylo tím, že si Nový svět nestačil plně prožít středověký hon na čarodějnice . Co na tom, že ty už takřka vyhynuly díky cenné příručce Malleus malleficarum. Mimozemšťané jsou přece v mnohém zajímavější, a ke všemu nevypadají všichni tak banálně lidsky v duchu antropomorfických měřítek. No honem rychle vzpomínej, rozmilý čtenáři, kterýže to filmový E.T. tě naposledy svým originálním zjevem překvapil (kupříkladu neměl jen čtyři končetiny, dvě roztomilá očička, jednu hlavu a podobně)? Navíc, když se ještě vrátím ke kauzám mimozemských únosů, chudákům uneseným se tak krásně naslouchá a je na nich znát, alespoň ve většině procentech případů, že si svůj příběh (s)prostě nevymysleli, že jej v maximální možné míře niterně prožili. A my jim nasloucháme, jako naslouchali naši předci svatým prorokům a skoro ďábelským inkvizitorům, těm všem, kteří viděli před sebou živá ztělesnění pekelná pokud možno doprovázená sirným zápachem Satanových úkladů.

Ne, já se jim nevysmívám, já opravdu věřím, že viděli to, co popisují, vždyť oni k tomu dokonce mají zvláštní, chtělo by se říci nadpřirozené, i když má skeptická povaha se tomu vzpírá, předpoklady. Vysvětlení tohoto jevu nám nastiňuje poněkud nepopulární obor v této souvislosti - psychiatrie. Až příliš dobře vím, jak je hleděno pravověrnými ufology na odkazování jejich druhů do blázinců a jiných obdobných zařízení, ale přesto .by, myslím, neuškodilo poslechnout si názor skeptičtější.

Hysterie - to nepěkné slůvko slyšel snad každý z nás jednou v životě. Samotní psychiatři se mu raději v poslední době vyhýbají, jak čert kříži. Poněkud totiž zdomácnělo v lidové mluvě, a tak dostalo hanlivý charakter. Dnes se ujala jeho vědečtější podoba (alespoň v anglofonní části „psychiatrického“ světa) F 44. 3. Tato magické číslo odkazuje někam do končin vymezených souborem disociativních poruch. Je tu však drobný problém, ne u každého jedince dosvědčujícího únos mimozemšťany, zejména u svědků únosů jiných osob, se může stanovit tato nepříliš lichotivá diagnóza. Tady je to vysvětlováno jevem zvaným psychická infekce. Není to nic neobvyklého a za normálních podmínek ani smrtelného. Další variantou zvažovanou lékaři v obdobných případech (stále je řeč o samotných obětech únosu) je postižení spánkových laloků mozkových. (Určitě by měla Scullyová radost, že si jí motám do profese.) Pro ty jsou časté právě zrakové vidiny, nebo lépe řečeno se u takto postiženého pacienta ve spánkové REM fázi, v níž dochází k prožitku snu, projeví do té míry, že pacient má pocit plně prožité reality namísto uvědomění si, že jde o pouhý sen.

Další skupinkou lidí jsou vtipálci. Ti stojí jen o popularitu a přízeň masmediálních prostředků typu Blesk, anebo naopak chtějí přímo zesměšnit serióznost obdobně ražených zpráv. To prvé se jim daří beze zbytku, druhá varianta pro změnu často selhává, neboť pramálo duchomilných lidiček chce věřit tomu, že šlo o pouhou variantu sarkastického humoru.

Nejprofíkanější kastou ufologů jsou lidé pachtící se jen a jen za ziskem. Může to začít nevinnou sérií článku porůznu v novinách. Taková dobře napsaná rubrika zvýší několikrát prodávanost takto pojatého bulvárního časopisu, takže nakladatel minimálně z ekonomických důvodů nabyde přesvědčení, že by na tomto hypotetickém jevu přece jen mohlo něco být. Mnohem zpeněžitelnější varianta je natočení docela dobrého filmu. Jako příklad si můžeme vzít třeba Pitvu mimozemšťana z minulého čísla X magazínu. Je samozřejmě možné, že kupříkladu tento film je vskutku věrohodný a pravdivý, i přes svou ošidnou gloriolu, ale, co se mu nemůže vskutku upřít, je fakt, že přes veškerou spornost tohoto materiálu jde o značný finanční profit.

No, podívej se, čtenáři, na opravdového pozorovatele UFO mi tu nezůstalo skoro místo. Je to škoda, ale naše civilizace neposkytla vhodnou atmosféru pro chudáky účastníky setkání třetího druhu. Ty by nejraději vlády všech zemí umlčely, a pokud by to šlo, poslaly by je za jejich novými známými. Takže na závěr volám: Mimozemšťani všech planet, spojte se!