Skladatel a tvůrce hudby k Aktům X, Mark Snow, pracuje v malém studiu přeměněném z garáže, která leží přímo za jeho domem. Snow skládá na synťáku, v kterém má uložený soubor ukázek zvuků, aby je ve správný čas vytáhl a pomocí nich přidal každé skladbě správnou rytmickou barvu. Vedle synťáku se ve studiu nachází mixovací pult, televizní obrazovka, počítač Macintosh, počítačová obrazovka, gauč a také ředitelské křeslo vhodné pro různé producenty Akt X a návštěvníky.
Dnes má přijít producent Paul Rabwin a scénárista/producent James Wong na hudební zkoušku epizody s názvem Die Hand, Die Verletzt (2X14). Snow ovládá tlačítka, předváděná hudba, doplňující příběh, v kterém vystupuje v hlavní roli jeden z pomocníků Satana v přestrojení za středoškolskou profesorku, rachotí zlověstně z reproduktorů. “Ďábelská věc,” žertuje Snow. Všechny scény s hudbou jsou Rabwinovi a Wongovi předem známy a každé další minuty komentují, buď Snowa chválí nebo požadují změnu. Wong žádá, aby hudba k reklamní upoutávce začala o pár sekund později - poté, co se postava na obrazovce zastaví. Wong dále navrhuje, aby Snow vystříhal některé hudební pasáže během scény výslechu. Snow a Wong diskutují na přesné hlasitosti hudby v několikách scénách a poradili se s Rabwinem o mixu, který se v dané skladbě provede se zvukovými efekty, které budou nahrány později.

Snow plánoval stát se klasickým hráčem na hoboj, a tak se ambiciozně přihlásil do Amerického symfonického orchestru. Také hrál na bicí (jeho otec byl bubeník). Trénoval v Julliard, ale klasická hudba nebyla jeho jedinou zálibou, se svým spolubydlícím, skladatelem Michaelem Kamenem, založili skupinu The New York Rock and Roll Ensemble. Po několika letech konzertování a nahrávání se skupina rozpadla a Snow se rozhodl vstoupit na filmové pole a na filmovou scénickou hudbu, u které cítil, že by mohla dát výborný průchod jeho zálibě v hudbu. Přestěhoval se se svojí rodinou do L. A., dostal úkol skládat pro Aarona Spellinga, od této doby pracuje neochvějně. Jeho dlouhý seznam prací zahrnuje hudbu k televizním filmům: IN THE LINE OF DUTY, OLDEST LIVING CONFEDERATE WIDOW TELLS ALL, TEXAS JUSTICE a nový film BORN TO BE WILD.

Snow složil hudbu pro všechny epizody Akt X, včetně epizody pilotní. Pozornost Chrise Cartera by nezískal bez Boba Goodwina, s kterým pracoval již dříve a který byl také rodinným přítelem. “Skončil jsem s hledáním,” prohlásil Carter, hledající právě takového skladatele. “Našel jsem Marka, měl jsem moc rád jeho hudbu a Marka jsem měl rád taky. Od této doby jsme se stali dobrými přáteli a dělá pro nás fantastickou práci .”

Snow řekl, že Carter si dal záležet ve výběru písní. “Není přes melodické písně, je přes hudbu s podstatou, udržující a nechce nikdy muziku samozřejmou, melodramatickou nebo hitparádovou. Dalším velkým znakem je, že má rád hudební tóny. A funguje to. V Aktech X, i když to není patrné, se hudba objevuje často, to vytváří skutečně působivý dojem. “Každá epizoda má okolo 30 - 35 minut muziky, víc než jiná hodinová představení, která obvykle obsahují 10 - 15 minut“.

Snad není nic více vystihujícího seriálovou atmosféru než úvodní znělka. “Zdá se to tak bláznivé, pokud to posloucháte a sledujete to s titulky,” komentuje Snow. “Jednou se začne, nedělá se toho moc. Ze všeho nejprve máme jen 45 sekund. Většina úvodních znělek mívá jednu minutu a 10 sekund, někdy jednu minutu a 15 sekund. Jednou z věcí, které Chris nechtěl, bylo vyprávět příběh s hlavní titulní hudbou. Snow napsal několik verzí titulní skladby, než narazil na správnou verzi, která splňovala Carterovy představy. Carter mu poslal řadu cédéček, všechno od rock and rollu k minimalistickým skladatelům jako např. Johnu Adamsovi a Philipu Classovi. Snow napsal skladby, zahrál to Carterovi, který řekl, “To je skvělý, ale.... .” a poslal mu nějaká další cédéčka. Po 5 nebo 6 zkouškách, Snow řekl, že se rozhodl začít znovu. Odešel zkoušet něco úplně nového. A napoprvé to udělal, jak to mělo být. Přišel s věcí, která byla tak odlišná od něčeho, co zamyšlel a co těžce razil. Kdybych zkoušel být objektivní, myslím, že je to nádherně nápadité v téhle písni, ta kombinace pískání a bicích nástrojů s táhlou hudbou.“

“Ze všech tvůrčích spolupracovníků na Aktech X je práce Marka Snowa pravděpodobně nejméně kompromitována ,” řekl Rabwin. “Jeho scénická hudba je pěkná, že jde do vysílání tak, jak ji slyšíme. Občasně uděláme změnu nebo dvě. Spisovatelé mají svá skripta a přepisují, herci dělají několikanásobně záběry a sestřihávají, každý kontroluje jejich práci. Ale Mark pracuje převážně bez dohledu do momentu, kdy to přehrává nám. A musím říct, že přibližně z 99 procent nedochází v jeho návrzích ke změnám.“

“Ačkoliv normální komponovací termín je 5 - 6 dní, občasně Snow musel obratem udělat a odevzdat hudbu za 2 - 3 dny. Běžně producent dovolil Snowovi experimentovat a odevzdat nahrávku, která se hodila k základnímu tónu a stylu filmu. “Nádherná věc v skládání muziky je, že znáš zvuk,” řekl Snow. “Znát základní zvuk ti umožní zkoušet všechny druhy muziky. Na seriálu nebo na jednotlivém dílu musíš začínat od skřeků, potom musíš přejít na zvuk. Musíš přijít na celou myšlenku a potom jí rozvíjet. Na Aktech X můžeš zkoušet všechny druhy blbostí. Tenhle seriál je fantastický pro muziku, protože je tak moc věcí, co můžeš dělat.”

Snowa těší pracovat s Rabwinem na hledání toho správného mixu hudby a zvukových efektů. “Někdy tam je kombinace hudby a hlasů, kde nevíš, kde začít a kde skončit. V epizodě Die Hand, Die Verletzt (2X14) můžete slyšet pár úseků, kde jsou odlišné zvuky, které nejsou skutečně hudební. Je tam mnoho hlasů a všech druhů ukázkových věcí, které mám. Hudba, která by na papíře nemohla dávat smysl. Mám spoustu afrických rytmů, které byly nahrány v terénu. Je k smíchu, že v určitých úsecích, si myslíte ´Jak tohle může fungovat?´, ale jde to.

Běžně je Snowův talent použit k vedení scény, která ve střižně nejde dát dohromady. Od té doby není na pre-produkčních procesech nebo na filmování, aby mohl sledovat každou epizodu nezaujatě. “Každý týden musíte pracovat dobře. Každá epizoda je skutečně složitý problém,” řekl. “Producenti a scénáristé jsou srozuměni s hudbou. K jedné z pěti epizod někdo z nich zavolá “Hej, ten film není tak dobrý. To není nejlepší, zvláště ta část tady nebo támhle, potřebujeme tvojí pomoc. Snažím se podívat na to objektivněji než oni. Vidím to poprvé a ptám se, o čem to mluvili? Tohle je skvělé.

Snow cítí, že každá epizoda Akt X je jedinečná a je vždy pátráním po odpovídající hudbě. “Podporují mě, abych vždy udělat něco nového.” Nemůže určit svou nejoblíbenější epizodu, protože jestli uvažuje nad jednou, pak další 3 - 4 promyšlí. ”Užil jsem si spoustu legrace s epizodami Tooms (1X20) a Led (1X07), byly to hrůzostrašné díly. Strávil jsem nad tím spoustu času.” Těšil se na použití etnické hudby v epizodě Tvary (1X18),epizoda, která se odehrává v Americké národní rezervaci ve Wyomingu. Téma dětského piána složil pro díl o “Rolandovi”, je to odlišné od obvyklého stylu, ale vycítil Rolandův charakter, mentální složitost uklízeče vyznačujícího se zaostalostí.

Reakce na Snowovu hudbu je ohromná a soundtrack na sebe nenechal dlouho čekat. “Je to fantastické,” říká Snow, i když přiznává, že vybrat ty nejlepší skladby nebylo snadné “Znovu přemýšlíš, tato část epizody by mohla být dobrá a potom si řekneš ´Ale ne, co třeba tahle?´.