Stejně jako Fox Mulder, jeho alter ego, tvůrce seriálu Akta-X říká, že chce věřit. Mluvíme v jeho střižně v Los Angeles, kde dokončuje 3. ročník oceněného seriálu televizní společnosti Fox Network. Výkonný producent Chris Carter mluví o svých vírách a Aktech-X. “Myslím, že je to ve skutečnosti o náboženství”, říká, když poukazuje na TV show, kterou vytvořil v roce 1993. “Nemyslím nutně křesťanské náboženství, ale je to o víře, významu a pravdě, o tom proč jsme zde, proč oni jsou zde a o tom, kdo nám lže. Je to náboženství s malým ,n`”. Příchuť náboženství byla zcela jistě tím co povýšilo Akta-X z kultovního díla na jeden z nejsledovanějších pořadů na Fox Network. Muže, který je za to zodpovědný, to stále překvapuje.

Carter (39) vypadá jako pravý opak hrdiny seriálu Foxe Muldera. Vysoký, opálený blonďák s reklamním úsměvem vypadá jako ztělesnění slunečné jižní Kalifornie, kde vyrostl. Jeho image ještě posiluje fakt, že byl jeden čas profesionální hrnčíř a je vášnivý surfař. Několik let po absolvování žurnalistiky na Kalifornské státní univerzitě v Long Beach se Carter živil ježděním na vlnách kolem světa a psaním pro časopis “Surfing”. Toulavé boty odložil v roce 1983, kdy potkal scénáristku Dori Piersonovou, se kterou se o čtyři roky později oženil. Kromě jeho usazení ho Dori přiměla ještě k jedné věci. Povzbudila ho, aby předložil svůj první filmový scénář Jeffrey Katzenbergovi v Disney v roce 1985. To přineslo Carterovi smlouvu na tři filmy v Disney a zahájilo jeho kariéru scénáristy. Nic v tomto období Carterova života by vás nevedlo k myšlence, že se jednoho dne bude usilovně snažit týden co týden fascinovat a děsit televizní diváky. Navzdory tomu, že vytvořil několik rodinných televizních filmů pro Disney připouští, že jeho srdce bylo vždy jinde. “Když jsem přišel do Disney, stal jsem se známým jako typický autor komedií”, říká. “Lidé si o mně mysleli, že jsem někdo, kdo ovládá současný mladý a komediální styl. Chtěli, abych tak psal. Mám to opravdu rád a myslím, že to umím, ale Akta-X tam je skutečně moje srdce - v děsivém, dramatickém psaní. Myslím, že dobrý autor má mnoho tváří”.

Dnes je Carter Vilémem Tellem televize. Jeho pravou tváří jsou dva agenti FBI, které vytvořil převážně ze svého nitra. Agentka Dana Scullyová je jeho skeptická část, zatímco Mulder je ta část, která chce věřit. Ačkoli není pravda, že je Carter oddán slunečnicovým semínkům, je pravda, že jeho osobní filosofie je základem seriálu: “Nevěřte nikomu”. “Pravdou je, že když nikomu nevěříte je tu obrovské množství naděje, že někomu věřit můžete”, říká Carter. “Je to skutečně vláda versus Mulder a Scullyová a to co vědí, co se vláda snaží utajit a konečně co se jim podaří vyškrábat na povrch”. Carter se snaží ukázat, že účelem seriálu není protivládní propaganda, ale spíš odhalení pravdy. “Myslím, že vnášíme do vlády paranoiu. Protivládní paranoiu? Ne. Tohle je o ,Nevěřte nikomu`”. Připouští, že ponurá atmosféra Akt-X má velký podíl na jejich přitažlivosti. Od začátku bylo jeho záměrem děsit lidi. “Nic podobného v televizi není”, říká Carter, který připustil, že jedním z vlivů byl v 70. letech The Night Stalker (Noční lovec), mrazivé dílo obklopující hledače pravdy Carla Kolchaka. “Akta-X vás děsí chytrým způsobem. Myslím, že jejich atmosféra je pro lidi zajímavá” Nicméně atmosféra, dodává Carter, je tím co vyzařuje z různých zdrojů nedůvěry. “Má to druh paranoidní, podvratné kvality, která jak myslím působí na každého. Má konspirativní cítění v řadě smyslů toho slova”. Ačkoli má Carter rád děsivé scény, Akta-X v něm nevyvolávají noční můry. “Moje noční můry jsou asi jako u kohokoli jiného a bojím se stejných věcí jako každý, proto si myslím, že mohu dělat tuto práci. Nejsou to žádné nadpřirozené jevy nebo něco podobného, ale spíš úplně běžné věci”. Jeho obavy zahrnují násilnou smrt a nevyléčitelné nemoci. Akta-X zvyšují svou děsuplnost tím, že jejich témata jsou aktuální: genetické testy, práva zvířat, sexuální dravci.

Carter má prsty na našem tepu - nebo spíš na našich hrdlech. A nebojí se sevřít stisk. “Mnoho z Akt-X vychází z naší představivosti stejně jako z porozumění toho, co nás děsí. Není naším cílem vyvolávat polemiku. Najdu příběh a pak ho přiblížíme způsobem, který se nám zdá být nejzajímavější. Je-li to polemické, tak ať. Nesnažím se tím vyzývat nějakou instituci, filosofii nebo náboženství”. Carterova páteční show však mezitím přivedla některé renomované hollywoodské instituce k názoru, že je předem odsouzena k zániku. Proč má úspěch tam, kde mnozí před ním podlehli? “Víra v sebe”, říká. “Každý si vždycky kryje záda, protože tohle je svět plný neúspěchu. Většina věcí se nepovede a tak vždycky hrozně doufáte, že vaše instinkty jsou správné”. Cartera vedly jeho instinkty k tomu, že se postavil proti některým nepsaným pravidlům televizního průmyslu. “Říká se, že by se měl pilotní díl udělat šestkrát pro prvních šest dílů seriálu tak, aby lidé skutečně věděli o čem to je”, uvádí jako příklad. “Nemyslím si, že je to chytré. Chtěl jsem se ujistit, že dvě epizody po pilotním dílu jsme udělali něco úplně jiného. Proto jsme natočili ,Squeeze`”. Třetí epizoda první série napsaná nedávno rozpadlým týmem autorů Glena Morgana a Jamese Wonga byla prvním představením Eugena Toomse, mutanta pojídajícího lidská játra. Carter pracuje bez sítě, věří své paměti a představivosti, aby udržel seriál ve vyjetých kolejích. V tomto duchu Akta-X nepotřebují ,bibli` - hollywoodský termín pro psaného průvodce hlavních postav a jejich světa.

Evangelium televize je podle Cartera jednoduché. “Recept na vytvoření trháku je prostý: Mít zajímavou, dobře napsanou show se zajímavými postavami, které hrají zajímaví herci”. I když seriál přitahuje pozornost díky prvkům sci-fi a za pomoci speciálních vizuálních efektů, Carter chce, aby byly více subtilní než speciální. “Dávám více přednost nezřetelným, nejasným téměř impresionistickým představám, než těm literárním”, říká. “Díváte se na upíry, ale nejsou jako ti z Transylvánie”. Upír spíše jako městský punker ? “Přesně tak. Snahou každého, kdo není tvořivý je, aby všechno vyp adalo zcela obyčejně”. Udělat Akta-X jinak vyžaduje víc než moderní upíry; vyžaduje to jedinečné postavy, které stojí oběma nohama na zemi a udržují tak show důvěryhodnou, i když se zabývá fantastičnem každý týden. “Mulder přišel jako první, protože byl klíčem k seriálu, byl tím, kdo chtěl věřit v tyto fenomény”, říká Carter, když se vrací k počátku. “To jsme potřebovali, abychom se mohli hnout dopředu. Pak přišla Scullyová jako jeho protipól. To je přirozenost každého zajímavého vztahu. Když vás někdo nutí, abyste obhajoval to, v co věříte, berete tu osobu víc vážně. Nutí vás to uvažovat hlouběji a jasněji a to je to, co dělá Scullyová pro Muldera. Vždycky jsem cítil,že se seriál odehrává z pohledu Scullyové”. Vždycky? “Teď už to není vždy z jejího pohledu”, objasňuje Carter. “Ale původně byl seriál podáván očima Scullyové”. “Protože všichni jsme skeptici, kteří chtějí věřit”.